Menú Cerrar

Završení oběti

Kostel v Rajhradě po válce
Kostel v Rajhradě po válce

Během 2. světové války se sestry i nadále s obtížemi mohly věnovat své činnosti. Nejtěžší období nastalo v posledních dvou válečných letech. V roce 1943 musely do kláštera v Rajhradě přijmout asi 120 nemocných z nemocnice Milosrdných bratří v Brně. Sestry pro ně musely obstarávat jídlo a pečovat o ně. Roku 1944 se do kláštera nastěhovaly uniformované složky Wehrmacht a SS.

Když se blížila fronta, vojáci odešli, ale po několika dnech vnikli němečtí důstojníci násilně do kláštera a na věž kostela vyvěsili německé prapory. Rusové se domnívali, že je v klášteře i nadále německé vojsko. Bombardovali klášter po devět dní, což způsobilo poškození téměř všech místností v klášteře, zřícení stropu kostela a požár. Sestry i s chovanci prožili tyto hrůzné dny ve sklepech, které nechala Matka Rosa již před tím předělat na kryty a zásobit nezbytnými potravinami. Matka Rosa dlela ve sklepě nedaleko provizorního oltáře a neustále se modlila. Prožívala velkou úzkost a strach o sestry nejen v Rajhradě, ale na všech filiálkách. Proslýchalo se totiž, jak postupující ruská armáda zachází se ženami, řeholnice nevynímaje. Starost o ně jí přivedla k tomu, že nabídla Pánu Bohu za jejich záchranu svůj život.

Pohřeb Matky Rosy
Pohřeb Matky Rosy

Vše nasvědčuje tomu, že Pán Bůh její oběť přijal. Všechny sestry vyvázly zdravé, přesto, že se mnohdy ocitli ve smrtelném nebezpečí – například, když pod palbou hasily hořící klášter. Zdravotní stav Matky Rosy, který už před tím nebyl dobrý, se neustále zhoršoval. V květnu musela ulehnout, po krátkém zotavení se její nemoc zhoršila, a tak v červnu byla převezena do nemocnice v Brně. Ani lékaři již nemohli pomoci, a tak si sestry Matku odvezly do kláštera, aby zemřela doma v Rajhradě. 3. září upadla do agonie. Zemřela 5. září v kruhu svých sester za zpěvu oslavného hymnu Te Deum.