Postoj lásky ochotné k oběti je nemožný bez hlubokého sjednocení s Bohem, který jediný může člověku dát sílu přemoct vlastní egoizmus a špatné náklonnosti. S moudrostí dobrého pedagoga vedla Matka Rosa sestry krok za krokem způsobem přístupným úplně každému ke vznešenému cíli: ke sjednocení s Bohem ve vnitřní modlitbě.
- Nejprve je nutné vytvořit podmínky pro vnitřní modlitbu:
„Rozhodně se varujte všeho zbytečného, jak v myšlenkách, tak ve svém jednání a chování. Pevně držte na uzdě svých pět smyslů.“ „Proto máme mlčení, abychom dávaly pozor na hnutí srdce a na myšlenky a odvracely se od věcí zbytečných.“ (Výklad Stanov)
- Vnitřní modlitba začíná a živí se rozjímáním, zbožnými vnitřními úkony a častým uvědomováním si přítomnosti Boží ve světě a v sobě.
„Uchylujte se do svého nitra a tam rozmlouvejte se svým Bohem.“ (Výklad Stanov) „Šťastná duše, která má Boha-člověka za svého přítele. Proto přemýšlejme o životě Páně často, bez přestání a zvláště o jeho utrpení, neboť to je nevyvážitelná studnice všech milostí a dober.“ „Modlete se bez ustání, modlete se krátce, ze srdce, mluvte se svým Bohem.“ (Promluvy)
- Vnitřní modlitba je prostředkem k dosažení spojení s Bohem
„Mluvte s Pánem Bohem, vejděte s ním do tichého spojení!“ „Dobře rozjímat znamená najít nejkratší a nejjistější cestu k spojení s Bohem a k poznání sebe sama.“ „Rozjímání … činí z nás pravé oběti smíru.“ (Výklad Stanov)
– Nepřátelé vnitřní modlitby:
– roztržitost – rozptýlenost smyslů, která je obyčejně důsledkem malé sebekázně. „Trestem za vlažnost je duchovní tma. Taková duše není schopna ani rozjímat.“ (Promluvy)
– omrzelost, která vždy hledá něco pro svou úlevu
– nestálost, která nemůže vyčkat času.